Příspěvek: #1

Toto téma je tabu přesto že se dotazy točí právě kolem něj ať už se jedná o moravský univerzál či nízkonástavkové včelaření které se všude reklamuje.A přitom si troufnu napsat že více jek 80%procen včalařů včelaří pouze na dvouprostorovích úlech a spousta z nich by neměnilo.Ptám se proč?Že by se styděli že včelaří právě tak.Nebo se bojí že se jim víceprostorový včelaři vysmějou.Musí to přece mít nějaké výhody když tolik včelařů včelaří právě tak.Jistě padnou argumenty že tak včelaří především starší včelaři kteří již nechtějí takříkajíc měnit vozový park.No znám včelaře se sto včelstvy který tak včelaří na novích úlech kde má v plodišti 15 rámků a v medníku 11 a jak sám tvrdí tak by neměnil.Také nástavkový úl ještě neznamená že že těch nástavků je více jak dva.Proč říkáme spal moravské univerzály budeš se potýkat stím a tím a neřekneme když chceš včelařit dvouprostorově skus to či ono má to takové a takové výhody oproti.Jsem zastánsem toho ať si každý včelaří v čem je mu libo ale pokud se někdo zeptá tak pokud řekneme á tak by sme měli říct i bé.

Příspěvek: #2

Nejsem si Josefe jist ,že 80% včelařů ,včelaří ve dvouprostorových ulech Když se podívám např. k nám do ZO tak je to tak 10% možná mín.
Spíš bych řekl,že tyto uly mají spíše včelaři senioři než mladí (bud už nemůžou investovat peníze do provozu v tomto věku nebo nemají svého nástupce,možná jim chybý i síly na zvedání nástavků). Neznám moc mladých včelařů ,kteří by si pořizovali dvouprostorové uly.
Pomalu ale jistě těchto dvouprostorových ulů v republice ubývá.

Příspěvek: #3

U nás 2 ve výceprostoru z 37 a v sousedních organizacích tak 5%. a to spíše včelaři s většími počty včelsev proto jsem uváděl včelaře a né včelstva tam ten podíl bude určitě jiný.

Příspěvek: #4

znám jednoho včelaře,který má 100 ks v moravských univerzalech,když jsem se ho ptal na důvod proč právě tyto uly, odpověděl mě, že nemá peníze na nové uly,taky nástupce a hlavně síly na zvedání nástavků.
Možná právě varianta ležanů na stáří,-až nebudem mít síly, nebude až tak špatná varianta.

Příspěvek: #5

Děda sice měl nástavkové tachováky, ale včelařil dvouprostorově.

Příspěvek: #6

V mém okolí včelaří dvouprostorově jen starší včelaři, kteří už nechtějí nic měnit. Jeden z nich ale nakupuje nástavkové úly pro dceru, která chce v chovu pokračovat.

Příspěvek: #7

V naší ZO Semily, byl přítel Boháč. Údajně za jeho života, bylo na schůzích dost živo, neboť zde bylo (a je) mnoho včelařů s budečáky. S panem Bohačem se často přeli, o výnosech, krmení apod. Chválili si jarní rozvoj a menší potřebu krmení na podzim.
Z jedním takovým včelařem jsem v létě mluvil a zatímco u nás včely na jaře sotva přežili, on vytočil 10kg/včelstvo. (má ovšem výborné stanoviště - a možná tršku machruje ). Říkal, že by do nástavků nikdy nešel, že na včely nevidí a že se mu to nelíbí atd. Musím uznat, že už na pohled byla jeho včelstva silná (i když dost bodavá).
Co jsem slyšel, je v budečácích opravdu dobrý jarní rozvoj, ale jak včelstvo roste začínají problémy. Navíc je prý velmi náročné udržet v takových úlech vykonné a silně plodící matky. Taková matka je zárukou vyrojení. Kdo však má na včelstva čas a umí to s nimy, dokáže vytočit dost medu a včelstva se mu nerojí. Ovšem velké ALE - je to opravdu dost časově náročné.

Vše mám vyposloucháno, nikdy jsem neměl čest takový úl vlastnit. Tak mě případně opravte, tohle je můj názor který jsem si na budečáky udělal.

Příspěvek: #8

(28.01.2011 14:49)Josef Skala napsal(a):  Proč říkáme spal moravské univerzály budeš se potýkat stím a tím a neřekneme když chceš včelařit dvouprostorově skus to či ono má to takové a takové výhody oproti.

Pokud jde o člověka který se z nějakého důvodu pevně rozhodne takto včelařit, není proč mu v tom bránit že, vždyť to mnoha lidem vyhovuje

ALE, když mi zavolá zmatenej začátečník, že by chtěl začít včelařit a pár nejbližších včelařů mu tvrdí, že v ničem jiném než v univerzálu mu včely nepřežijí zimu, s nástavkama ať se rozloučí...Následně mu nejsou schopní za celej rok ani udělat oddělek protože by pak neměli dost včel v úlech...V takových případech (stává se mi obdobná věc cca 10x do roka) se nezdráhám přesvědčit začátečníka do Langů.
Jedna věc je "rozhodnout se" a druhá věc je "být rozhodnut" ... tím netvrdím že bych druhou věc nikdy nikomu neudělal, jen že by měl každý dostat co nejvíc informací

Příspěvek: #9

(28.01.2011 14:49)Josef Skala napsal(a):  ...A přitom si troufnu napsat že více jek 80%procen včalařů včelaří pouze na dvouprostorovích úlech a spousta z nich by neměnilo.Ptám se proč? ... Musí to přece mít nějaké výhody když tolik včelařů včelaří právě tak. ...Jsem zastánsem toho ať si každý včelaří v čem je mu libo ale pokud se někdo zeptá tak pokud řekneme á tak by sme měli říct i bé.

Spousta lidí jezdí ještě ve Š100, 120 či Trabantech. Mají spoustu výhod... Ale proč už si je nikdo nechce pořizovat...


A propó - ta procenta jsou brána z jakého základu...?
ČR, Evropa, svět...?

Nic ve zlém - jen k tomu Á a BÉ říkám také CÉ

Příspěvek: #10

jsem trošku zdrženlivý a doufám, že se ozve včelař, který v danné sestavě dobře a spokojeně včelaří. Řekne svůj názor na věc. Nic na světě není černobílé.

No nic jdu spát, zítra dávám měl.... mír všem a respekt budečákům, protože někdo to s nima fakt umí.

Příspěvek: #11

Podívám se na to pohledem začátečníka, jak uváděl Nery. Než jsem se odhodlal koupit první úly a oddělky, tak jsem nějakou dobu nasával informace o včelách a všem, co se kolem nich točí. Přifařil jsem se ke včelaři věkově mě blízkému a dva roky k němu jezdil na praxi. A vůbec jsem se nenechal ovlivňovat, jaký typ úlu a RM. Měl tehdy na stanovišti staré budečáky po tátovi, nové nástavky 39x24 a 39x27. Říkával mi, nekoukej na moje úly, rozhodni se pro systém, který bude tobě vyhovovat, ne který vyhovuje mě. Po několika návštěvách, kdy jsem funěl pod plným medníkem nebo se pral s budečákem mi bylo jasné, že cesta mého včelaření se bude ubírat směrem k nástavkům a ještě k tomu nízkým. Takže rady jsou krásná věc, ale sáhnout si na to v praxi hodně ulehčí rozhodování.

Příspěvek: #12

Ukočírovat dnes včely ve dvoupr. ule je téměř nadlidský výkon,-šlechtěné matky-velké osevní plochy monokultur pro včely, to vše tomu ulu moc nesvědčí.
Jelikož jsem před 20 lety v budečácích začínal,tak musím říct, že práce v nich mě připomínala spíše obřad- (kozlík a celé odpoledne práce na tři uly).
Po 3 sezonách vše skončilo v ohni,protože práce v nich byla spíše utrpením než radostí - boční krmítka ,které nešli téměř vydělávat, rámky a zadní okýnko, které bylo potřeba někdy "vysekávat" majzlem jak byli přitmeleny.Otřesy ulu při vydělávání rámků ,včely vždy řádně rozzuřilo. Podložka na měl ,která leckdy nešla zasunout.
Někdo dokonce řezal dna a víka na budečácích,které postavil na sebe a dělal tzv. vylepšené budečáky.
Za tři roky pozorování jsem na budečácích neshledal jediné pozitivum, i proto byl nákup nástavkových ulů vysvobozením..

Příspěvek: #13

Souhlasím s přítelem Poláchem, před asi rokem jsem mluvil s doc. Ptáčkem, který na včelnici Mendelovi univerzity má pro výzkum a studium většinu známých soustav úlů (většinu v provozu). Moc zajímavě o tom mluvil a narozdíl od většiny včelařů z něj nebylo vůbec cítit prosazování nějaké jemu blízké úlové soustavy!!! Zkusím zkrátit, co mi řekl, doufám, že ho budu citovat správně.
Včelaření v jedno a dvouprostorových úlech je časově zbytečně náročné a nevýkonné. Dnes je čím dál více okolo nás monokultur a když Vám rozkvete řepka poblíž stanoviště, u těchto úlů nelze redukovat příliš rojení. Proto v nich včelaří spíše starší "zajetí" včelaři, včelaři v kočovných vozech a včelínech, kde již není možno "jít nahoru" a ze začínajících bohužel ti, které učí včelařit starší včelař a oni tak startují na špatné koleji. Nicméně dobrý včelař na krásném stanovišti v těchto úlech bude mít větší úspěchy než špatný v moderních soustavách...
Včelám vyhovuje tvar rámku blížící se chomáči a plodovému tělesu!!! Proto nízkonástavkové úly mají nevýhodu, nepřibližují se a plodové těleso je tak rozděleno mezerami, což není dobře. Kombinace výsokých nástavků v plodišti a nízkých nahoře je zase problém se střídáním díla a obměnou plástů. Jen vysoké nástavky vyhovují včelám nejvíce, nikoli však včelařům - jsou těžké.
Dle docenta by pro včely byl ideální úl s plásty cca40x40!!! a cca 3-4 nástavky v sezoně. Zkuste si ale tento nástavek z horní pozice plný medu sundat... strašné!
Dle Ptáčka i otázka zateplení není jednoznačná. Pro velkochovy jsou prý výhodnější hlavně z důvodu nižší pořizovací ceny nezateplené. Velkochov také nemá ambice vysokých výnosů z jednoho včlestva. Naopak ekonomické jsou cesty více "jednoduchých" úlů s nižší prací a jejich většího množství (poměr výkon/zisk je pak lepší u 100x40kg než 50x80kg). Pro malochovatele je efektivnější pár úlů s velkým medným výnosem - já mám 10úlů a letos (2010) průměr 79kg/včelstvo, ale té práce okolo?!? Zde je tedy zateplení výhodnější - cenově ale dražší. Do zateplení samozřejmě mluví hodně i nadmořská výška, cena cukru, krádeže úlů atd. Takže není nic jednoznačné.
V závěru mi pan Ptáček řekl, že to chce najít kompromis výhodný pro včelstva, včelaře a danou lokalitu. Tomu prakticky vyhovují úly Lang, Optimal a 39x24 nástavkový.
Takže jak on říká, dobrý včelař a silné včelstvo umí v těchto systémech včelařit ve všech stejně. Jde jen o subjektivní názor. Včelám je to jedno. Jen musíme u každého tohoto systému respektovat jeho výhody a nevýhody a přizpůsobit se. Včely to umí perfektně - lidé jen někteří.
Cesta k jedno a dvouprosotrovým úlům je však pouze cestou zpět. Navíc nejhorší, co můžeme v dnešní době nemocí dělat, je včelařit v 30-ti a více letých úlech plných spor a zárodků nemocí. Výsledek práce je také přímo úměrný obměně díla a i úlů. Vy byste chtěli bydlet v činžáku z roku 1900 bez rekonstrukce plného plísní a špíny?
Můj názor je tedy shodný s panem docentem, najděme vhodné stanoviště (1/3 úspěchu), mějme dobrý včelařský rok (1/3 úspěchu) a to ostatní (jak včelaříme, jaké máme matky a silná včelstva, jaké máme úly, zdraví včel, správnost zásahů včelaře) dělejme moderně (1/3 úspěchu). Tyto tři faktory jsou předpokladem úspěchu a ani jeden nemůžeme podcenit a vynechat.
Jan Lehečka

Příspěvek: #14

Já jsem začínal v almárce a pokud mohu soudit, tak budečáky byl spíš krok zpět.
Almárky co jsem měl byly rámky asi tak 24x18cm, tři nad sebou v plodišti a jeden v medníku. Čelní stěnu ze slámy - některé - a 12rámků za sebou, když se vyndalo okénko tak 13.
Raketový rozvoj, skvělé a měl jsem jednu osazenou až do melecitozy v 2002/3, výborný odchov matek v sekcích a miniplenáčích atd..
A nevyhodil jsem je, klidně bych v nich znova včelařil, jen bych si přidělal možnost nadstavovat medníky nad. Jsou malé a idelální pro obdení vytáčení - možná v důchodu bych na to měl čas.

Pro mě jako začátečníka co nebyl úpný kámoš se včelama to mělo jeden háček. Podle všeho jsem v jednom úle dostal i černé včely. Ale to byl naštěstí už trochu normální úl, a tak jsem v tom mohl včelařit díky tomu, že jsem tam z rezervních medníků včelařil nástavkově.

A to chci naznačit. V zadováku je to nádhera, vyndáte plásty aby jste se dostali dopředu - nejlépe alepoň jednou na jaře a narvali tam mezistěny a měli klid. Rámky jsou tam zatmelené, od vlhka zkřenčelá ouška a je docela pravděpodobné, že lámání dřeva vybudí u včel veselost. A pak je to veselé.
U nástavků jsem pak ocenil to, že jsem se vzdálil, oškrábal včely co na mě všude byly žihadly dovnitř a obalil se a jen jsem naházel nástavky na sebe a utekl.
U zadováků to byl v té chvíli poměrně velký duševní boj se k těm úlům vrátit a snažit se vrátit rámky zpět v oblaku nas... včel včetně těch co tam začaly loupit z vedlejších úlů.

Ale zase se pak pozná charakter a láska ke včelám.



Malá a osvědčená rada z té doby - pokud budete utíkat před včelama, tak to berte křovím, pod nízkými korunami stromů atd. To je zmate a zmenší jejich počet v patách a v zádech.
Takový včelařův slalom. Spec disciplína.

Příspěvek: #15

(29.01.2011 3:02)Jiří Šilhán napsal(a):  jsem trošku zdrženlivý a doufám, že se ozve včelař, který v danné sestavě dobře a spokojeně včelaří. Řekne svůj názor na věc. Nic na světě není černobílé.

No nic jdu spát, zítra dávám měl.... mír všem a respekt budečákům, protože někdo to s nima fakt umí.

V budečácích včelařím, mám jich 8, letos jsem z nich měl 6 osazených.
Těžko říct jestli úspěšně, je to pro mě spíš citová záležitost.
Včelařit se v nich sice dá, ale je potřeba si vymyslet, jak na rojení.

Mě se docela líbí včelaření v budečácích na rámkové míře 39x27,5.
Když je medník plný, dá se vytočit až 25 kg z 1 včelstva na jednu snůšku.
Nebudu tu o mém způsobu psát, protože moc perspektivní to asi není.
Ovšem na stáří je včelaření na židličce po jednom rámku docela představitelné, na rozdíl od manipulace s plnými vysokými nástavky.

Výhody všech dvouprostorových úlů jsou podle mě v tom, že není nikdy problém s množstvím vody v medu.
O problémech tu bylo napsáno už dost a v postatě je to pravda.
Je potřeba se k těm problémům nějak postavit, a vyřešit si je.

Osobně nyní (rách bych dořelil do důchodu ) testuji kombinovaný systém 39x30 + 39x15, optimaly a budečáky. Včelaření na nástavcích 39x24 bych do důchodu rád opustil.

Radek Krušina

Příspěvek: #16

Podľa môjho názoru sú duplované úľové zostavy s vysokým rámikom výborným domovom pre včelstvá, pretože jednou z veľkých vecí vo včelárstve je veľa spôsobov ako včely môžu byť uložené. Nepoznám rozdiel v technikách včelárenia na vysokom rámiku a na nízkom rámiku. V prvom prípade rotujem medzi sebou vysoké rámiky a v tom druhom prípade celé nízke nadstavky. Tento zásah rotácie robím v oboch úľových zostavách s rovnakým cieľom. Presvedčil som sa, že nie len v úľových zostavách s nízkymi nadstavkami možno chovať silné včelstvá s vysokými mednými výnosmi. S našou včelou a v našich zemepisných šírkach dokážeme zimovať silné včelstvá len s pomocou odložencov. Odložence tvoríme v čase rojenia odsávaním mladušiek zo včelstva na zaviečkovaný plod s následným pridaním zrelej materskej bunky. Matka sa v odloženci vyliahne, oplodní, rozkladie. Kedykoľvek ju aj s odložencom môžeme použiť, vrátiť do včelstva a napraviť tak prípadnú chybu, ktorej sme sa dopustili. Zároveň tvorbou odložencov formou odsávača predchádzame rojeniu.
Pri rotácii nízkych nadstavkov v skorej jari prehadzujem horný nadstavok s plodom a zimnými zásobami s nadstavkom pod ním, aby som rozšíril matke priestor na kladenie vajíčok a zároveň nútim včely prenášať takto neprirodzene premiestnené zásoby smerom hore, čiže vo včelstve vytvorím dojem znášky a podnietim ich k prudkému rozvoju. Tak isto, s tým istým cieľom a s rovnakým efektom postupujem pri jednoboxovom plodisku s vysokými rámikmi, ktoré otočím na odoberateľnom dne o 180 stupňov. Tiež tak premiestnim zásoby do neprirodzenej polohy, ku letáču, tiež donútim včely prenášať ich do zadnej časti plodiska a samé sa budú podnecovať k prudkému rozvoju. Niekoľko informácií o možnostiach jarného uvoľňovania úľového priestoru pre plod a pre med mám aj v mojej knižnici.
Chcem pripomenúť, že aj keď dvojpriestorové úle boli srdcovou záležitosťou našich otcov, dnešnej generácii včelárov ponúka tento úľový systém niekoľko možností mať celoročne silné a zdravé včelstvá, ktoré si poradia s chorobami, klieštikom a využijú i tú najmenšiu znášku. Ťažké medníky s vysokými rámikmi sa dajú rozobrať po častiach, určite ich veľká hmotnosť pri medobraní nie je pre včelára v akomkoľvek veku problémom, ale jeho radosťou.

Příspěvek: #17

Často se zde střetávají zastánci dvouprostorového a nástavkového systému včelaření. Jedni si chválí to, druzí zase toto... Ale včelařů, kteří včelaří v obou systémech současně, je poskromnu. Bohudík, možná raději bohužel jsem jeden z nich, aproto můžu na vlastní kůži vyzkoušet klady a zápory, které tu zmiňujete. Jak je zřetelné z mého podpisu vlastním Mor.Un. a Optimaly tedy obě kategorie.
Technické vlastnosti jednotlivých úlů zde byly perfektně popsány, proto je již nebudu zminovat. Zaměřím se raději na složitost a časovou náročnost ošetření ve které propadá Univerzál ve prospěch Optimalu ve všech seměrech. Ať je to rozšiřování, léčení, krmení, tvorba oddělků atd. Všechny tyto operace, které je v sezóně nezbytné provést trvají ve dvouprostorovém úlu dvakrát - néli vícekrát déle než nízkonástavkové technologii. Nenašel jedinou kladnou vlastnost MU, která převyšuje Optimal. Podotýkám, že v tuto chvíli nejde o rámkovou míru a typ úlu, ale o systém včelaření.
Závěrem bych chtěl konstatovat, že staří včelaři ve většině případů nebudou dvouprostorý systém opouštět, ale NOVÝ ZAČÍNAJÍCÍ VČELAŘ (ať už starší či mladší) BY MĚL ZAČÍT VČELAŘIT NÁSTAVKOVĚ. Jaký typ nástavkovéhu úlu zvolý, to je jen a jen na něm.
Honza

Příspěvek: #18

(31.01.2011 11:52)Jan Pavlů napsal(a):  ...
Závěrem bych chtěl konstatovat, že staří včelaři ve většině případů nebudou dvouprostorý systém opouštět, ale NOVÝ ZAČÍNAJÍCÍ VČELAŘ (ať už starší či mladší) BY MĚL ZAČÍT VČELAŘIT NÁSTAVKOVĚ. Jaký typ nástavkovéhu úlu zvolý, to je jen a jen na něm.

Bohužel - realita je jiná... Znám dost včelařů, kteří začali (nedávno) včelařit v různých dvouprostorových zadem přístupných úlech - prostě jen proto, že jim je někdo dal a návdavkem přidal i roj. Navíc za výhodu považují (všechny) rady, které jim dárce poskytuje. A úlu by přeci bylo škoda...

Tato konzervativní kontinuita mi bere iluze o možnosti systémové proměny včelaření díky probíhající generační obměně...

Příspěvek: #19

(31.01.2011 12:46)jdjd napsal(a):  Tato konzervativní kontinuita mi bere iluze o možnosti systémové proměny včelaření díky probíhající generační obměně...

Já bych nebyl tak pesimistický, ono to chce čas a drobnou práci v osvětě ..., ostatně jsem možná právě ten případ, také jsem dostal dvouprostorové úly od kamaráda a v nich i začal, byla to první zkušenost, takže otázka výběru v té chvíli nebyla na pořadu dne, valilo se na mne toho tolik, že jsem jen stěží držel hlavu nad vodou, abych se v tom trochu vyznal. Kromě toho mi i sám ten kamarád později doporučil, že jednou, až si to osahám, bych měl přejít na nástavkový modus. No a když mi pak vše padlo v prosinci 2007, tak už jsem věděl, jak dál a nová včelstva jsou už v nástavkách ... A noví kolegové u nás už začínají s nástavky, troufám si tvrdit, že vesměs ...

Příspěvek: #20

(31.01.2011 12:46)jdjd napsal(a):  Bohužel - realita je jiná... Znám dost včelařů, kteří začali (nedávno) včelařit v různých dvouprostorových zadem přístupných úlech - prostě jen proto, že jim je někdo dal a návdavkem přidal i roj. Navíc za výhodu považují (všechny) rady, které jim dárce poskytuje. A úlu by přeci bylo škoda...

Tato konzervativní kontinuita mi bere iluze o možnosti systémové proměny včelaření díky probíhající generační obměně...

Taky to nevidím tak pesimisticky. Už jsem tady na fóru psal o včelařských začátcích. Ten kdo začíná bez předchozích zkušeností a nemá nikoho, kdo by mu uměl a hlavně chtěl poradit, je v dost těžké pozici. Veškerá literatura a intrnetové zdroje jsou k ničemu, když začátečník nemá nikoho, kdo mu ukáže, jak to má vypadat, co a jak udělat. Tady právě přichází ta prekérní situace. Když se v okolí nacházi včelaři s dvouprostorovými úly, případně jsou mezi nimi jediní ochotní poradit a pomoci, nezbývá než začít ve stejných úlech se stejnou metodikou a teprve později takzvaně vyrazit do světa na zkušenou a hledat další cesty jak a v čem včelařit.
Šťastný je ten, kdo ve svých začátcích najde člověka, který včelaří moderně (nebo jak to nazvat), či dokonce svým způsobem ošetřování včel předbíhá dobu a navíc je ochoten ho učit.